Jakub Cigl

Sbohem královno

vypuštěno: 18. listopadu 2020

Všechno jednou končí. Některý věci by však končit neměly.

Byl únor 1969, když americký výrobce letadel Boeing poprvé představil veřejnosti do té doby nevídaný úkaz. Ten se jmenoval Boeing 747. První wide-body (širokotrupé letadlo) na světě s tím charakteristickým hrbem vepředu, který skrýval druhou palubu. Už neskutečných 50 let čeří 747čky všech různých typů oblohu. 50 let!!!

HS-TGS

Za tu dobu se legendární Jumbo stalo symbolem rozvoje letectví a spolu s Concordem asi nejlegendárnějším letadlem, co kdy lidstvo vyrobilo. Taky se stalo snem mnoha, že se v něm proletí. Včetně mě. Já měl to nepopsatelné štěstí v srpnu 2019 z Kuala Lumpuru do Bangkoku s Thai Airways. Boeing 747-400 HS-TGS. Do smrti nezapomenu, jak jsem ho viděl poprvé. Jak razantně rolovalo k našemu gatu. Na ten jeho přísný pohled. Na ten ladný hrb. Na to obrovské křídlo, které celý ten kolos drželo ve vzduchu. Ty dvě hodiny v něm byly splněný sen. Já bych to zařadil k nejšťastnějším okamžikům mýho života. V lítání jsem se strašně našel a tohle byl vrchol.

Ruku v ruce s aktuální dobou, která dělá šťastného tak možná Lorda Farkváda ze Shreka, se bohužel nad legendární královnou nebes smráká. Letectví nikdy nečelilo větší krizi, než které čelí nyní. Ještě nikdy se nemuselo potýkat s takovým poklesem poptávky. Ještě nikdy nemusely mít aerolinky odstaveno tak dlouho tolik letadel. A i když letadla stojí na zemi, i tak jejich údržba stojí neuvěřitelné peníze. Došlo to tak daleko, že aerolinky začaly vyřazovat i Airbusy A380, které začaly lítat teprve v roce 2007! Společnostem se prostě nevyplatí. To se samozřejmě týká i 747. Už v první vlně na jaře vyřadili všech 7 ve verzi -400 nizozemské KLM. Stejný krok posléze učinila i Lufthansa a letos na podzim i velmi emotivně Qantas a British Airways, do té doby jejich největší provozovatel, které jich na vrakoviště poslali 31. Krok k jejich vyřazení v podání tchajwanských China Airlines, Korean Air a právě Thai Airways budiž pomalu hřebíčkem do rakve nejrozšířenějšího modelu 747-400. Reálně tak toto letadlo zbývá pouze v jednotkách kusů u Air China a korejské Asiany.

Světu tak zbudou „jen“ nejnovější verze 8, které světlo světa spatřily v roce 2010. Verzi 747-8i pro cestující však provozuje jen Lufthansa, Air China a Korean Air v celkovém počtu 32 kusů! 32. A ani ty nemusí mít v dnešní nejistotě zrovna na růžích ustláno. V nákladní verzi 747-8F, kterých je přes 100, se obyčejný smrtelník bohužel moc neproletí, stejně jako v Air Force One.

Ve smutných kulisách dnešního světa tak končí éra nejhezčího letadla na světě. Letadla, které vozí americké prezidenty. Letadla, na kterém se přepravovaly raketoplány. Letadlo, které určilo směr. Letadlo, které i po 50 letech uchvacuje, přitahuje, fascinuje. Celkem by jich mělo být vyrobeno neuvěřitelných 1571 (ještě stále běží výroba nákladní verze -8F).

Svět bez 747 už nikdy nebude stejný. Bude v něm tak nějak víc prázdno. Bude v něm smutněji. Člověk už nebude běhat po letišti, aby si vyfotil to slavné Jumbo, které za půl hodiny odlétá. Lítání bude tak nějak víc obyčejné a popravdě…na tu budoucnost se moc netěším. Scéna bude patřit menším a úspornějším strojům. Jak Airbus A350, tak Boeing 787 Dreamliner mají bezesporu potenciál stát se legendárními letadly, protože jsou to úžasné a krásné stroje, ale… Jumbo je však jen jedno, a to už nikdo nikdy nepřekoná.

Vím, že ještě nenastal úplný konec, ale ta nejzářnější řada -400 je v podstatě pryč a já navíc rád řeknu, že jsem letěl Jumbem i po funuse. 

Díky královno!!!