Jakub Cigl

video blog

Mimořádná linka Stockholm – Praha

zažito: 26.-27. listopadu 2020

vypuštěno: 23. prosince 2020

Bylo 26. listopadu a já ve Stockholmu dokončoval svůj výlet za polární kruh, kde jsem, nutno říct úspěšně, lovil auroru – z tohoto tripu už je blog tady.

Z Benátek severu, jak se hlavnímu městu Švédska říká, mi zbývalo se dostat domů. Za normálních okolností věc simply jak dojít si do obchodu pro balík hranolek. Jenže, aktuální situace s panem covidem staví i do těch jednoduchých životních záležitostí právě slovo jenže. Lidí prostě lítá míň a tudíž i těch možných spojení je prořídlé množství. Já měl štěstí. 26. listopadu ze Stockolmu do Prahy letěli přímo ČSA. Zdálo by se, že mám vyřešeno. Jenže ČSA jsou něco jak Theodén Rohanský…v jeho případě na něj měl špatný vliv Saruman, ČSA bohužel momentálně rdousí skupina Smartwings. No a tak jsem si řekl, že si to dám trošku oklikou. Delší, složitější a o to lepší cestou.

TK 1796

Rozhodl jsem si to střihnout s Turkish Airlines přes Istanbul. Na aerolinku jsem se těšil jak malej. Přece jenom po Evropě to plnohodnotný lítání s IFE, jídlem a výběrem sedačky zadarmo skoro nezažijete. Navíc za to člověk dostane bodíky do svýho frequent flyer programu (musí samozřejmě nějakej mít). Na co jsem těšil o něco míň, byl samotný Istanbul a na jeho letiště, kde jsem v lednu skejsnul 13 hodin, protože prostě 5 hodin zpoždění a že bych si to tady zamiloval opravdu říct nemůžu. 

Přestup 18 hodin

Za normálních okolností by z Istanbulu do Prahy lítali 3-4 letadla denně, momentálně však jen jedno. Díky tomu jsem měl přestup 18 hodin a to už na nějaký vysedávání na letišti, kde je wifi zadarmo na 2 hodiny úplně není. 

Naštěstí Turkish Airlines při takto dlouhém přestupu nabízí hotel zadarmo. Tudíž z letadla alou přes imigrační na hotel desk a busem na hotel. Po letišti jsem z letadla do cíle ušel tak 3 km, busem jsme jeli hodinu někam do tmy a neznáma. 

Není poušť jako pušť

Čekal jsem, že nás povezou do nějakýho hotelu poblíž letiště v poušti a po příjezdu na hotel o půl druhé ráno už jsem neměl moc sílu zjišťovat, kde reálně jsme. O to větší překvápko to ráno bylo, když jsem zjistil, že bydlím 10 minut pěšky od Hagia Sofia. Takový překvápka já celkem rád. 

Turky rád nemám, ale Istanbul jako takovej fajn. Aspoň to, co jsem viděl. Nehledě na to, že chodit na konci listopadu v 15°C jen tak v mikině je prostě příjemný. 

Letiště mé milované

Kdybych letiště v Istanbulu měl tak rád, jak ho rád nemám, mohl bych si vesele výskat. Já už o tom v lednu napsal report a v samotným videu se o tom taky docela rozkecávám, takže to tady už nebudu nijak rozvádět, každopádně reputaci si u mě rozhodně nenapravilo a ten pocit nástupu do letadla bez zpoždění byl vskutku líbezný. 

A330-200
TK 1796

Jedním z důvodů, proč jsem letěl přes Istanbul, bylo letadlo na trase do Prahy – Airbus A330-200. V normálních dobách se širokotrupý krasavec na lince do českých luhů a hájů nevyskytuje, nicméně v době, kdy přeprava carga hraje větší roli, než kdy dřív a každá přepravená tuna navíc je pro aerolinky zlatem ani nevadilo, že letí jen 120 pasažérů, což není ani polovina kapacity. 

I proto jsem letěl přes Turecko. Ten let ve wide-body je pro mě, jakožto magora do lítání, vždycky úplně o něčem jiným.

Jestli takto měl ten rok končit, tak to bylo to pravý ořechový. Turkish Airlines můžu jenom doporučit a jsem rád, že jsem si letos aspoň ještě jednou zažil ten mimoevropskej nádech.

Nepotřebuju a nechci lítat přímo, když jde lítat takto. Čert vem ty otravný věci jako test po příletu a čekání v karanténě na výsledek. Čert vem borca, kterej mi chtěl vyhlásit válku po tom, co jsem si nekoupil jeho lítající koberec. Ten celkovej dojem je jen a jen pozitivní. A ano, jsem trochu magor, ale baví mě to. 

Nuže. Z roku 2020 je to nejspíš všechno. Byl to divnej rok, kterej se už snad nebude opakovat a to šílenství opadne. Já si z něj vezmu jen to dobrý a o tom negativním už nechci ani slyšet. Vám děkuju, že jste četli a dívali se, přeju vám hezký Vánoce a co možná nejlepší rok 2021, protože se asi shodnem na tom, že je to třeba!