Velká čínská zeď - Badaling

Je vidět i z vesmíru, považována je za jeden z divů světa a co si budeme, naprosto oprávněně. Jediným, komu se možná nelíbí, jsou Mongolci, ale jak se říká, není všechno zlato, co se třpytí a není každý Číňan, co je vychovaný.

Blížil se konec srpna a já byl na cestě kolem světa. Bylo smogem zalité ráno a já přistál v Pekingu. Čas celý den. Už při plánování jsem si říkal, že celý den ve městě se mi asi úplně strávit nechce. Volba tak jasným způsobem padla na výlet k tomuto monumentu. Představy? Že to bude jako na Staromáku pod hodinama, armáda šikmookých lidí dělající si selfíčka.

Že realita bude poněkud jiná, mi začalo docházet už po výstupu na stanici metra, od které jezdí přímé autobusy až pod zeď. Člověk tak jde podle šipek a nejednou vidí frontu. V ten moment mu hlavou bleskne jediná věc…“A do prdele!“ Ta fronta měla totiž něco přes půl kilometru. V tu chvíli jsem si regulérně začal říkat, že se na to vykašlu, že to mi za to fakt nestojí. Nevykašlal.

Dobré bylo, že autobusy odjížděly nepřetržitě. Naplnil se, zavřel, odjel a najížděl další. Díky tomu se ta fronta celkem hýbala. V ní samotné to však byla totální válka. Byl jsem zde jediný bílý, jinak samý Číňan. Těm však zjevně nikdo nevnuknul, že se ve frontě nepředbíhá, neřve, necpe, nekope. Tady když spadnete, tak vás bez zájmu ušlapou. Hlavně aby co nejdřív jeli. No strašný. Peklo. Když už jste v tom, tak co byste si taky nekopli, že? …samozřejmě nenápadně a samozřejmě omylem.

Jste v Číně. To znamená, že angličtinu necháváte v letištní hale a za ní už vám v 99% nikdo rozumět nebude (kromě třeba hotelů). Ne, nedělám si legraci. Však proč by se soudruzi učili řečí jejich kapitalistického nepřítele? Já bych se taky neučil Marťansky, kdyby na nás útočili Ufoni. V autobusu prostě dáte průvodčí 12 Yuanů za jízdenku a je to. Vy nerozumíte jí, ona vám. Plichta.

Jinak jestli se místní ve frontě na autobus chovali jako prasata, nástupem do něj se to opravdu nezlepšilo. To je tak, když jste pětičlenná čínská rodinka, v autobusu je posledních pět míst ale babička i dědula chtějí mermomocí sedět u okna. Na porozumění obří hádky s průvodčí už ani čínsky umět nemusíte. Dále samozřejmě nesmí chybět hlasité grkání nebo hlasité sledování videí, proč by si taky špinili sluchátka, když to může slyšet celý autobus.

Hodina cesty a byli jsme tam. V čarokrásné kopcovité krajině. Na chvilku ani nevadí ty hordy a hordy lidí. Ale opravdu jen na chvilku.

Člověk by si řekl „Cestu jsem přežil, teď už se ty davy rozprchnou a to nejhorší je prostě za mnou,“ jenže houby. U pokladen jsem zjistil, že nákup vstupenky je možný pouze s předchozí online rezervací a ještě k tomu, jen a pouze s čínskou občankou, jinak má prostě člověk smůlu. Podcenil jsem přípravu? Ani h….., prd. V žádným průvodci, který jsem četl, nic takového za boha nebylo. Tím, že si anglicky na tabuli přečtete tuto šílenou informaci, končíte. Čínsky neumíte, oni neumí anglicky. Co dál? Nikomu nepřeju zkázu, ale naštěstí stejný problém řešila parta Malajsijců, tak jsem se s nimi dal kapánek do řeči a rázem jsme ho řešili spolu. A bingo!!! Jeden z nich mluvil čínsky. Zkusil teda oslovit nějaký dva čínský (asi) středoškoláky, jestli by to přes ně nešlo koupit. Popravdě, myslel jsem si, že nás pošlou do háje, ale ono ne. Ti kluci se nám opravdu snažili pomoct, až asi po 40 minutách se to povedlo a já měl v ruce lístek. Mohlo to skončit tak, že bych jel zpátky do Pekingu, ale neskončilo. Obří štěstí. Obří. Jestli mi pánbů ubral na tom, že mi nešla matematika, tak teď mi to vrátil v dárkovém balení.

Lístky byly, šlo se dovnitř. Stačilo si vystát další frontu, která měla tentokrát tak 150 metrů, k turniketu a pak už hurá nahoru. Jsou tu dvě části zdi, na které můžete jít. Severní a jižní. O něco hezčí je prý ta severní, ale tomu odpovídá i počet lidí na ní. Ale ani na té jižní si to nijak nemalujte, lidí bude extrémně hodně všude. Kam šel já? Na jižní. Už mi ti lidi opravdu začínali lézt na nervy a na severní bych tak leda někoho shodil dolů.

Fakt se nebojte, že severní a jižní je jako Staromák a Nuselák. Krásné jsou obě části, jen ta severnější se klene na vyšším kopci a tudíž je výraznější, což ale zase dobře vidíte z té jižní strany. V žabkách sem určitě nelezte, protože i v dobrých botách je to o držku. Schody prudké jak Stránská skála, vysoké pomalu jak židle. A představte si, že sem nahoru lezou ti čínští důchodci. A třeba v těch žabkách. Fakt blázni. Podle mě burani z nějakého čínského zapadákova, kde neví co je televize a bělocha viděli poprvé v životě. Proč by sem jezdili lidi, co žijí v Pekingu? Já bydlet v Londýně, tak kolem taky každý den nejezdím (byl jsem tam 13krát a ještě jsem jím nejel…ani nepojedu).

Ještě lepší jsou rodinky, co se rozhodnou udělat si piknik na tom nejhorším možném místě, kudy je třeba opravdu potřeba projít. Kazit téhle sebrance selfíčka je pak vlastně hrozná radost. Jejich všudypřítomné flusání a grkání – na památce UNESCO, z toho je člověku jen smutno. Naštěstí čím dál jdete, tím míň tam těch infantů je. Opravdu to není procházka růžovým sadem a fakt vás budou bolet nohy, ale sakra, stojí to za to. Tohle prostě jinde neuvidíte. Leda z Vesmíru. Fakt neskutečná věc. Jsem šťastný za to, že jsem to viděl.

Jel bych do Badalingu znova? Určitě ne. Ty nervy a snášení Číňanů za to fakt nestojí. Pokud Velká čínská zeď, tak někde jinde. Co si budem, úplně krátká není. Neberte to ale tak, že tohoto tripu lituju, naopak. To co zažijete, vám hodně posune práh bolesti. Najednou už vám narvaná šalina tak hrozná nepřijde. Opravdu.

Cesta zpátky proběhla stejně jako cesta tam. Skrz frontu se naládovat do autobusu (tentokrát těch lidí bylo o hodně míň), průvodčí nerozumět ani slovo, dát jí 12 Yuanů za jízdenku a v Pekingu se vylifrovat ven.

Moje tipy? Na zeď určitě jeďte, ale připravte se na peklo a válku. Číňany můžete česky posílat kamkoliv budete chtít, protože vám nebudou rozumět (snad) a bude to buřt, což je leckdy hrozně uvolňující. Tričko s americkou vlajkou nechte raději doma a na policajty se raději vůbec nedívejte, ať ten pohled neberou jako protistranickou provokaci. Určitě si vemte nějaký svoje zásoby, ale kdyby bylo nejhůř, je tu KFC…

26. září 2019

26.srpna 2019